06289ntm a22005657i 4500 000114655 CZ-PrVSE 20220319150057.0 m d cr n|||||||||| 220319s2022 xr fsbm 000 0 cze d NEZPRACOVANÝ IMPORT ABA006 cze ABA006 ABA006 rda Gorčák, Martin ISIS:143284 dis Fiscal Rules and Fiscal Surveillance Institutions in the European Union and their Impact on Stability of Public Finances eng Fiskální pravidla a instituce fiskálního dohledu v Evropské unii a jejich vliv na stabilitu veřejných financí / Martin Gorčák 2022 ?? stran : digital, PDF soubor Vedoucí práce: Stanislav Šaroch Disertační práce (Ph.D.)—Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů, 2022 Obsahuje bibliografii Textový (vysokoškolská kvalifikační práce) Rok obhajoby 2022 V hospodářské a měnové unii je měnová politika prováděna na nadnárodní úrovni Evropskou centrální bankou, zatímco fiskální politika zůstává záležitostí vnitrostátní úrovně členských států eurozóny i Evropské unie. Hospodářská a finanční krize z let 2007 až 2013 prokázala, že fiskální politiky zemí EU jsou záležitostí jejich společného zájmu. Tím pádem je pozornost značně zaměřena na schopnost členských států provádět řádnou koordinaci hospodářských politik, pečovat o udržitelnost veřejných financí a zajistit fungování fiskálních automatických stabilizátorů k utlumení hospodářských šoků. Pro účely zodpovědného provádění fiskálních politik byl zaveden rámec fiskálního dohledu EU, jehož cílem je omezit schodek a dluh sektoru vládních institucí v zemích EU, ovšem existuje i řada vnitrostátních prvků fiskálního dohledu. Nutno doplnit, že otázka udržitelnosti veřejných financí se stala ještě naléhavější v kontextu vypuknutí krize vyvolané pandemií Covid-19. V předložené disertační práci je zkoumán vliv fiskálních institucí na veřejné finance v členských státech EU, přičemž pro účely této práce jsou fiskální instituce chápány jako numerická fiskální pravidla, rozpočtové procesy, střednědobé rozpočtové rámce, nezávislé fiskální instituce a formy správy fiskálních záležitostí. V tomto kontextu bylo též zkoumáno, které faktory přispívají k plnění pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Za tímto účelem jsou zkoumány výše uvedené prvky fiskálního dohledu v zemích EU. Empirická část práce pak spočívá převážně v analyzování vlivu vybraných institucionálních prvků (vnitrostátních a unijních) na diskreční chování fiskální politiky, a taktéž na plnění pravidel Paktu o stabilitě a růstu. K této analýze sloužila zejména tzv. funkce fisk Pomocí této metody byl zkoumán vliv vnitrostátních i unijních fiskálních pravidel, střednědobých rozpočtových rámců a fiskálních rad na diskreční chování fiskálních politik. Stejná metoda byla uplatněna i při zkoumání vlivu na míru plnění Paktu o stabilitě a růstu. Výzkum je prohlouben s ohledem na rozdílnost forem správy fiskálních záležitostí a specifické atributy fiskálních rad. Z výsledků analýzy plyne, že zkoumané fiskální instituce jsou zásadní pro větší fiskální disciplínu v členských státech EU, pokud jde konkrétně o vnitrostátní i unijní numerická fiskální pravidla, střednědobé rozpočtové rámce i nezávislé fiskální instituce. Ze zjištění z disertace je rovněž patrné, že vnitrostátní fiskální pravidla i fiskální rady představují komplementární aspekty institucionálního dohledu v členských státech, a že mají příznivé dopady i na plnění preventivní a nápravné části Paktu o stabilitě a růstu. Zároveň je nutno upozornit na značně rozdílné dopady institucí fiskálního dohledu ve světle vnitrostátního uspořádání volebních systémů a mj. stranického složení vlád. Nicméně striktní kategorizace mezi členskými státy dle formy správy fiskálních záležitostí není namístě, zvlášť pokud bude zohledněna výrazná heterogenita vnitrostátního institucionálního uspořádání jednotlivých zemí EU. Oproti samotné existenci fiskálních rad mají větší opodstatnění jejich vybrané atributy, např. monitoring plnění fiskálních pravidel či schvalování makroekonomických i rozpočtových predikcí. V návaznosti na závěry disertační práce lze vyvodit určitá doporučení pro fungování fiskální politiky: (i) plně respektovat předem stanovená pravidla fiskálního dohledu; (ii) budovat fiskální rezervy v rámci přípravy na budoucí ekonomický pokles; (iii) vyhnout se Způsob přístupu: Internet mezinárodní ekonomické vztahy [obor disert. práce] disertace fd132024 czenas dissertations eczenas sklon ke schodku správa fiskálních záležitostí fiskální pravidla rozpočtový proces střednědobé rozpočtové plány fiskální rady Pakt o stabilitě a růstu Šaroch, Stanislav, 1970- jo2002100492 ths Jiránková, Martina, 1967- mzk2008486337 opn Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů kn20010709400 dgg https://insis.vse.cz/zp/68435/podrobnosti VŠKP v InSIS https://insis.vse.cz/zp/68435 Hlavní práce https://insis.vse.cz/zp/68435/posudek/oponent/73252 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/68435/posudek/oponent/73253 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/68435/posudek/oponent/73254 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/68435/podrobnosti dc:identifier NEPOSILAT VSKP vse68435 220317 68435