04749ntm a22005297i 4500 000538266 CZ-PrVSE 20180127093714.0 m d cr n|||||||||| 180127s2017 xr fsbm 000 0 cze d NEZPRACOVANÝ IMPORT ABA006 cze ABA006 ABA006 rda Wagnerová, Karolina ISIS:99534 dis History of census in the Czech Republic, Germany, Austria, and Switzerland eng Historie sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku / Karolina Wagnerová 2017 ?? stran : digital, PDF soubor Vedoucí práce: Zdeněk Pavlík Diplomová práce (Ing.)—Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky, 2018 Obsahuje bibliografii Textový (vysokoškolská kvalifikační práce) Rok obhajoby 2018 Diplomová práce se zabývá historií sčítání lidu v České republice, Německu, Rakousku a ve Švýcarsku. Hlavním cílem je přiblížit význam sčítání lidu v jednotlivých historických etapách a podat ucelený obraz o vývoji sčítacích akcí v uvedených zemích od jejich počátku až po současnost. Česká republika, Německo, Rakousko a Švýcarsko představují středoevropské země, které si jsou geograficky i kulturně relativně blízké. V řadě historických období procházely velmi podobným společenským vývojem, přesto se z hlediska demografické statistiky a získávání údajů ze sčítání mnohdy odlišovaly. Počátky sčítacích akcí lze vysledovat již v historii starověkých států. V období středověku však rozvoji sčítání příliš nepřálo. Teprve od poloviny 18. století se v Evropě datuje historie skutečného sčítání lidu, prováděného opakovaně a systematicky na celém území státu. V Rakousku proběhlo první celostátní sčítání v roce 1754 a od dob Marie Terezie habsburská monarchie v této oblasti jednoznačně dominovala. V německých zemích (s výjimkou Pruska, které bylo ve vývoji napřed) se prosadila celostátní sčítání až v průběhu 19. století, podobně ve Švýcarsku v roce 1850. V tomto období Švýcarsko vykazovalo určité zpoždění za ostatními srovnávanými zeměmi, které bylo dáno především obavou z nedůvěry občanů ve sčítání a později také diskuzí o ochraně osobních údajů, která mimo jiné hrála významnou roli i v Německu především v 80. letech 20. století. V období 19. a 20. století pak docházelo ve všech zmíněných zemích k rozšiřování obsahu sčítání, ke zpřesňování metodiky a k prosazování mezinárodní srovnatelnosti dat. Téměř po celou dobu historie sčítání lidu hrála hlavní roli tradiční sčítací metoda (tj. plošné šetření obyvatel), v p Při sčítání v roce 2011 Česká republika poprvé využila vedle tradiční sčítací metody i dat z registrů a pro sčítání v roce 2021 plánuje míru využití dat z registrů ještě zvýšit. Německo a Švýcarsko jsou v tomto směru dále, při poslední vlně sčítání využily primárně dat z registrů v kombinaci s výběrovými šetřeními. Přímo z tradiční formy sčítání na čistě „administrativní“ metodu sčítání bez doprovodných šetření přestoupilo v roce 2011 Rakousko. Získávání dat z administrativních zdrojů totiž přináší řadu výhod, především nižší nákladnost, aktuální údaje mohou být k dispozici v kratších intervalech a jejich pořízení nijak nezatěžuje sčítané osoby. Způsob přístupu: Internet ekonomická demografie [obor dipl. práce] diplomové práce fd132022 czenas master's theses eczenas sčítání lidu Česká republika Německo Rakousko Švýcarsko Pavlík, Zdeněk, 1931-2020 jk01092138 ths Fialová, Ludmila opn Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky kn20010709399 dgg https://insis.vse.cz/zp/56536/podrobnosti VŠKP v InSIS https://insis.vse.cz/zp/56536 Hlavní práce https://insis.vse.cz/zp/56536/posudek/vedouci Hodnocení vedoucího https://insis.vse.cz/zp/56536/posudek/oponent/55555 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/56536/podrobnosti dc:identifier NEPOSILAT VSKP vse56536 180126 56536