04442ntm a22005537i 4500 000551402 CZ-PrVSE 20190303082931.0 m d cr n|||||||||| 190303s2018 xr fsbm 000 0 cze d NEZPRACOVANÝ IMPORT ABA006 cze ABA006 ABA006 rda Francová, Olga ISIS:36104 dis Enhanced EU fiscal policy coordination as a consequence of 2008 global economic crisis eng Prohloubení koordinace v oblasti fiskální politiky v rámci EU jako důsledek ekonomické krize / Olga Francová 2018 ?? stran : digital, PDF soubor Vedoucí práce: Ingeborg Němcová Disertační práce (Ph.D.)—Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů, 2019 Obsahuje bibliografii Textový (vysokoškolská kvalifikační práce) Rok obhajoby 2019 Disertační práce analyzuje vývoj evropského integračního projektu v oblasti fiskální politiky. Zaměřuje se především na změny ve způsobu spolupráce členských států eurozóny v důsledku globální hospodářské krize po roce 2008. Jejím hlavním cílem je identifikovat důsledky pokrizových změn v oblasti koordinace fiskálních politik pro budoucnost integračních procesů v EU. Kvalitativní interdisciplinární analýza koordinace fiskálních politik vychází z konceptu politiky transakčních nákladů A.K. Dixita a rozebírá Pakt o stabilitě a růstu na základě Northovy institucionální matice zahrnující jak právní rámec, tak neformální omezení a charakteristiky vymáhání. Práce dochází k závěru, že navzdory pokrizové snaze o posílení pravidel koordinace fiskálních politik a zpřísnění Paktu o stabilitě a růstu, přetrvává v unijní koordinaci fiskálních politik řada neefektivností. Obtížně předvídatelné uplatnění politické a technokratické diskrece oslabuje stabilitu systému a vzájemnou důvěru členských států. Alternativní způsoby koordinace v podobě europeizace národních fiskálních institucí spolu s ustavením záchranných mechanismů sdružujících omezené rozpočtové prostředky členských států na nadnárodní úrovni potvrzují prohloubení spolupráce členských států. Intenzívnější integrace v oblasti fiskální politiky však neznamená posun eurozóny na vyšší stupeň integrace. Eurozóna si zachovává charakter velmi omezené fiskální unie opírající se o mezivládní technická řešení, nikoli o delegaci pravomocí na nadnárodní úroveň. Do budoucna je třeba uvažovat o přesnější definici kondicionality při poskytování pomoci ze záchranných mechanismů a její interakci s dalšími unijními politikami. Ekonometrická analýza poukazuje, že národní fiskální instituce hrály statisticky význ Unijní snahy o sblížení kvality právních rámců tak pravděpodobně přispěly ke zvýšení významu národních fiskálních institucí ve státech eurozóny a jejich interakce s fiskálními výsledky těchto členských států. Způsob přístupu: Internet mezinárodní obchod [obor disert. práce] disertace fd132024 czenas dissertations eczenas fiskální politika Evropská unie Evropský mechanismus stability Pakt o stabilitě a růstu koordinace fiskálních politik kondicionalita Němcová, Ingeborg, 1957- jo20010092688 ths Šaroch, Stanislav, 1970- jo2002100492 opn Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů kn20010709400 dgg https://insis.vse.cz/zp/41027/podrobnosti VŠKP v InSIS https://insis.vse.cz/zp/41027 Hlavní práce https://insis.vse.cz/zp/41027/posudek/oponent/60167 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/41027/posudek/oponent/60168 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/41027/posudek/oponent/60169 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/41027/podrobnosti dc:identifier NEPOSILAT VSKP vse41027 190227 41027