04134ntm a22005177i 4500 000699096 CZ-PrVSE 20230625093744.0 m d cr n|||||||||| 230625s2023 xr fsbm 000 0 cze d NEZPRACOVANÝ IMPORT ABA006 cze ABA006 ABA006 rda Krupka, Lukáš ISIS:73036 dis The economic crises of emerging Latin American economies under conditions of high capital mobility from the 1990s to the present eng Hospodářské krize rozvíjejících se ekonomik Latinské Ameriky v podmínkách vysoké mobility kapitálu od 90. let 20. století až po současnost / Lukáš Krupka 2023 ?? stran : digital, PDF soubor Vedoucí práce: Martina Jiránková Disertační práce (Ph.D.)—Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů, 2023 Obsahuje bibliografii Textový (vysokoškolská kvalifikační práce) Rok obhajoby 2023 Disertační práce se zaměřuje na téma hospodářských krizí zemí Latinské Ameriky od 90. let 20. století po současnost. Konkrétně pak zkoumá země Argentinu, Brazílii, Chile a Mexiko. Období je zvoleno záměrně s ohledem na rozmach kapitálových toků po tzv. ztracené dekádě 80. let v tomto regionu. Právě značně zvýšený příliv kapitálových toků do deregulovaných finančních trhů je jeden z faktorů, který zapříčinil rozmach jednotlivých krizí v regionu. Vyvstává ovšem v posledních letech i otázka, jak do toho vstupují instituce a jejich kvalita. To je právě cílem této práce – jaký vliv mají instituce na kapitálové přítoky do těchto vybraných ekonomik. Práce využívá ekonometrického modelu, a to specificky dynamického modelu panelových dat a pro odhad jeho parametrů používám metodu momentů – konkrétně zobecněnou metodu momentů (GMM, Generalized Method of Moments). Za pomoci tohoto modelu bylo v práci zjištěno, že ve vybraných ekonomikách mají signifikantní dopad na příliv přímých zahraničních investic (PZI) instituce "kvalita regulatorních opatření" a "právní stát". Na příliv portfoliových investic nemají žádné instituce vliv, neb ty ovlivňují převážně mikroekonomické faktory. V neposlední řadě model také zkoumá vliv PZI v kombinaci s institucemi na růst HDP per capita. V kombinaci s PZI pak "míra/kontrola korupce" a "právo hlasovat a zodpovědnost za svobodu" mají signifikantní vliv na růst HDP per capita. Ve všech těchto institucích vychází nejlépe Chile, které samo několik let dbá o rozvoj těchto institucí, ale zároveň neuvolnilo přísun kapitálu v 90. let, tak jako ostatní státy. Naopak je regulovalo a regulovalo i finanční trh. Proto chilská ekonomika je méně náchylná k nejrůznějším krizím, tak jako ostatní zkoumané země regionu. Způsob přístupu: Internet mezinárodní ekonomické vztahy [obor disert. práce] disertace fd132024 czenas dissertations eczenas kapitálové toky instituce Latinská Amerika finanční regulace Jiránková, Martina, 1967- mzk2008486337 ths Hnát, Pavel, 1981- mzk2006363772 opn Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů kn20010709400 dgg https://insis.vse.cz/zp/61921/podrobnosti VŠKP v InSIS https://insis.vse.cz/zp/61921 Hlavní práce https://insis.vse.cz/zp/61921/posudek/oponent/77767 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/61921/posudek/oponent/77768 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/61921/posudek/oponent/77769 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/61921/podrobnosti dc:identifier NEPOSILAT VSKP vse61921 230621 61921