04938ntm a22005777i 4500 000714290 CZ-PrVSE 20240615111821.0 m d cr n|||||||||| 240615s2024 xr fsbm 000 0 cze d NEZPRACOVANÝ IMPORT ABA006 cze ABA006 ABA006 rda Voborský, Tomáš ISIS:162633 dis Comparison of selected socio-economic indicators of Sweden and the Czech Republic eng Srovnání vybraných socio-ekonomických ukazatelů Švédska a České republiky / Tomáš Voborský 2024 ?? stran : digital, PDF soubor Vedoucí práce: Tomáš Löster Bakalářská práce (Bc.)—Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky, 2024 Obsahuje bibliografii Textový (vysokoškolská kvalifikační práce) Rok obhajoby 2024 Analyzovány jsou faktory jako inflace, HDP per capita, nezaměstnanost, výdaje na sociální zabezpečení, vysokoškolské vzdělání a migrace. Zjištění naznačují rozdíly v dynamice inflace, růstu HDP, míře nezaměstnanosti a strategiích v oblasti sociálních výdajů. Česká republika má tendenci dohánět Švédsko v ekonomickém výkonu na obyvatele ve standardu kupní síly na obyvatele, hodnota Česka vzrostla mezi roky 1995-2022 ze 78 % na 90 % průměru EU, zatímco hodnota Švédska klesla ze 130 % na 119 % průměru EU ve stejném období. Rozdíl v reálném HDP vyjádřeném v eurech na obyvatele se zvyšuje, švédský výkon ekonomiky roste v průměru o 559 euro na člověka, zatímco český o 329 euro na člověka v období 2000-2022. Česká republika zaznamenává míru dlouhodobé nezaměstnanosti od roku 2017 do posledního šetření roku 2022 pod 1 %, zatímco ve Švédsku kolísá na 2 % s malými výkyvy od roku 2010. Celková nezaměstnanost je však v Česku od roku 2018 na úrovní té švédské dlouhodobé, ve Švédsku se celková nezaměstnanost stabilně drží na úrovni 7-9 % od roku 2011, kdy začíná časová řada. Hladina výdajů na sociální zabezpečení se v České republice zvyšuje, z 15,5 % HDP v roce 1995 výdaje narostly na 21,2 % v roce 2021. Oproti tomu ve Švédsku výdaje klesly ve stejném časovém úseku z 31,5 % na 27,5 %. Žádný ze států neprovedl zásadní změny ve své politice výdajů na sociální zabezpečení. Podíl vysokoškolsky vzdělané populace roste v Česku průměrně o 0,7 procentního bodu ročně, mezitím ve Švédsku je průměrný růst o 0,9 procentního bodu ročně. Švédsko má významnější počet přistěhovalých, a poměr přistěhovalých ze států nižšího a středního stupně HDI je také vyšší. Nejvíce se do Švédska v jeden rok (2016) přistěhovalo 534 osob ze států nižšího a středního stupně HDI Ve Švédsku rostla míra ohrožení chudobou a ustálila se od roku 2011 na 15 17 % obyvatelstva, zatímco v Česku kolísá na 8-11 % od začátku časové řady v roce 2005. Ukazuje se, že podíl dětí ohrožených chudobou je ovlivněn původem jejich rodičů, přičemž děti, jejichž rodiče mají zahraniční občanství, mají vyšší míru ohrožení chudobou, obzvláště ve Švédsku. V počtu vězňů podle země původu je patrná snižující se tendence v České republice a efektivnější systém reintegrace ve Švédsku, počet vězňů byl průměrně v období 2013-2021 o 75 % nižší. Způsob přístupu: Internet datové analýzy a modelování [obor bakal. práce] bakalářské práce fd132403 czenas bachelor's theses eczenas Mezinárodní srovnání Míra inflace Hrubý domácí produkt Migrace Sociální statistika Časové řady Regresní analýza Löster, Tomáš, 1980- mzk2009512833 ths Bílková, Diana mzk2004248684 opn Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta informatiky a statistiky kn20010709399 dgg https://insis.vse.cz/zp/85208/podrobnosti VŠKP v InSIS https://insis.vse.cz/zp/85208 Hlavní práce https://insis.vse.cz/zp/85208/posudek/vedouci Hodnocení vedoucího https://insis.vse.cz/zp/85208/posudek/oponent/82398 Oponentura https://insis.vse.cz/zp/85208/priloha/28560 Přiloha k práci https://insis.vse.cz/zp/85208/priloha/28561 Přiloha k práci https://insis.vse.cz/zp/85208/podrobnosti dc:identifier NEPOSILAT VSKP vse85208 240612 85208